Z VRCHOLU DOLŮ

OSOBNÍ VIZE

 Analýza dosavadního setrvání ve sboru.

     V tomto roce uběhne 9 let od zahájení mé kazatelské služby ve sboru v Českém Těšíně. V posledním období jsem byl již několikrát osloven vedením některých sborů, zda bych nechtěl změnit své působiště a stát se jejich kazatelem. Na konferenci v Ostravě  jsem byl dotazován již podruhé staršovstvem  sboru z  České Třebové. Nabízeli mi, že by se rádi se mnou sešli a hovořili o sborové práci. I já si velmi dobře uvědomuji, že dříve, nebo později ke změně mého působiště dojde. Zároveň vím, že myšlenka na brzký odchod se sboru mně psychicky znepokojuje, oslabuje a nedovolí plnohodnotně dokončit službu v tomto sboru. Po přemýšlení, které je, jak věřím podepřeno Boží inspiraci, jsem dospěl k následujícím postojům a závěrům:

     Při vizitačním shromáždění koncem roku 2006 jsem byl dotázán jedním  členem staršovstva, zda po dokončení studia neodejdu  se sboru. Odpověděl jsem, že bude- li Pán chtít a sbor také, ještě po určitou dobu rád zůstanu. Tento rozhovor proběhl ještě před hlasováním o důvěře. 

     Pak jsem s vírou v Boží vedení a zralost členů sboru přijal poměrně silné vyjádření důvěry, které mi dává odvahu a prostor dále pokračovat ve službě.

     Chápu motivy a potřeby dosavadní praxe při získávání nových kazatelů na sbory a respektuji je. Rozumím také pocitům kazatelů, kteří během krátké doby jsou oslovování mnohými sbory a jsou jim nabízeny možnosti práce, vize a potřeby jednotlivých sborů. Pokud je někdo zřetelně osloven a pozván Hospodinem jinam, rozhodnutí odejít je jasné a zjednodušené. Není- li zde tento zřetelný pokyn, může nastat období znepokojení a nejistoty, což nepochybně neprospívá službě kazatele, který se bude snažit uniknout určitému tlaku a očekávání jiných lidí.  Neprospěje to ani sboru, ve kterém stále ještě slouží.

Osobní postoj ke svému dalšímu setrvání, nebo odchodu

    Považuji za správné hledat napřed odpověď na otázku: „Kdy se má dovršit má služba ve stávajícím sboru?“ Až potom se ptát na další sbor, nebo působení. Opačný postup se mi jeví jako nesprávný. Nechci hovořit se staršovstvy jiných hledajících sborů za zády vlastního staršovstva. Povede to ke vzájemné nejistotě. Jsem povolán, abych dokončil svoji službu bez myšlenky na další sbory, které mi nabízejí  vhodné místo. Bude- li uzavřena a dovršena moje služba v tomto sboru, budu pečlivě naslouchat a rozhodovat se před Pánem k dalšímu postupu a novému působišti. Jedna etapa se musí uzavřít, aby se mohla otevřít další. Podobný  princip jsem volil při ukončení mé služby v Horní Suché a jsem přesvědčen, že byl správný.

     Chci být vůči svému staršovstvu i celému sboru upřímný. Rád bych ve sboru v Českém Těšíně zůstal nejdéle do roku 2012. Tento rok považuji za konečný. Je to možné jen za určitých předpokladů:

     Ve sboru se nestane nic mimořádného, co by mi nedovolilo dál pokračovat.      Nebudu nečekaným, náhlým způsobem odvolán Hospodinem, ST, nebo RCB ze služby v Českém Těšíně

     Při  další řádné vizitaci projdu hlasováním s určením mandátu do poloviny roku 2012. Nebude- li příznivé, odejdu co nejdřív.

     Do roku 2011 nebudu jednat se žádným jiným ST ohledně změny působiště.

     Od roku 2011 se budu snažit pochopit  svoji další cestu a směřování. Budu- li osloven nějakým sborem, budu s ním jednat a zvažovat další postup. Termín hledání nového kazatele pro sbor v ČT bude jistě na zvážení staršovstva.

     Tento koncept předám ST, popřípadě RCB ke zvážení.

Důvody, které mně vedou k tomuto odvážnému a neobvyklému postupu:

  Potřeba volit vhodnější princip výměny, jak je uveden výše. V tak důležité záležitosti nechci být nikým manipulován a nechci jednat pod určitým nátlakem, z důvodu krizových situací  v jiných sborech, nebo pro naplnění litery řádu.  

     Dosavadní služba ve sboru mě stále naplňuje, jsem zde velmi rád i s rodinou.

     Prozatím nevnímám signály nutnosti výměny kazatele (tento úsudek stanovím na základě vizitace, projektů NCD, rozhovorů ve ST a dalších objektivních okolnosti i subjektivního vnímání). Změní- li se některý z těchto faktorů nepříznivě, přehodnotím mé postoje v této věci.

     Jsem přesvědčen, že staršovstvo i sbor potřebují mít určitou jistotu, nejen ve věci směřování sboru, ale v otázce odchodu kazatele a výměny pracovníků. Nemůže zde existovat nejistota, že kazatel může kdykoli ze sboru odejít, na základě rozhovoru s někým jiným, nebo když se sám pro to rozhodne, aniž by tuto záležitost konzultoval s vedením svého sboru předem.

     Rok 2012 je také určitým mezníkem navazujícím na mé dosavadní studium teologie. Po dobu 5 let jsem čerpal studijní úlevy. Dle dohody jsem zavázán RCB nejméně dalších 5 let zůstat v zaměstnaneckém poměru. Považuji za vhodné nahradit tuto dobu  především vlastnímu sboru, který mi poskytl prostor a finančně v bakalářském studiu, i jinak mně celou dobu  podporoval. Přibližně stejná doba plné služby za dobu studia na UMB se mi jeví jako řešení spravedlivé a poctivé. Myslím, že otázka staršího bratra ve vizitačním shromáždění, o které jsem se již zmínil, měla své opodstatnění.

     Rok 2012 je také mezníkem v mém osobním životě. Budu- li živ, zůstane mi 5 let do důchodového věku. Rád bych ještě pokračoval na jiném sboru, ale také bych rád alespoň na poloviční úvazek zakusil „slasti“ vyučování na některé z teologických škol. Budou- li příznivé okolnosti v církvi a ve školství, možná i na plný úvazek. Nezastírám, že bych rád zůstal na „stará kolena“ v naši slezské oblasti.  Bude- li Pán chtít, bude to v jiné oblasti.

     Rok 2012 bude možná příznivý k výběru pracovníků do kazatelské služby. K dispozici bude připravený vikář a vedoucí stanice, možná i další pracovníci. Sbor bude moci volit z vlastních zdrojů, nebo i z jiných vzdálenějších zdrojů. Byl bych velmi rád, abych nemusel považovat svůj odchod jako vyklizení pole, opuštění „můstku“ sboru, ale jako předání štafety, kormidla.

      Začátkem roku 2012  proběhnou volby ST. Předpokládám, že se obejdou bez větších otřesů a změn. Potvrzené ST bude moci uvést do služby svého nového kazatele.

     Bude- li Pán chtít, budou- li příznivé okolnosti, budeme mít s dosavadním staršovstvem ještě plných tři a půl roku společné plné práce. Těším se na ní, ale těším se i na to, že až skončí, sbor bude mít prostor k zásadní změně výměny svého kazatele. Ten jistě novým, neotřelým způsobem povede tento sbor k výšinám, ještě blíž k našemu Pánu.

     Nebude- li Pán chtít a před tím si  nás vezme do nebe, nebudeme  již potřebovat žádného kazatele, ani učitele, ani žádný sbor.  Budeme již na věky s Ním.