Z VRCHOLU DOLŮ

SPOLEHLIVOST  PÍSMA 

- Potvrzuje archeologie

- Božská autorita skrze zázraky

 "Jestliže nevěříte, když jsem k vám mluvil o pozemských věcech, jak uvěříte, budu- li mluvit o nebeských „ Kristus

Můžeme- li důvěřovat Bibli, když k nám mluví o pozemských věcech, které lze ověřit, pak ji můžeme důvěřovat i v oblastech, kde si její výpověď nemůžeme přímo ověřit empirickou metodou.

Existují tisíce archeologických nálezů potvrzujících pravdivost biblických záznamů. (příběhy o patriarších, zničení Sodomy, židovské zajetí, Chetejci – asi 40 x v Bibli. Byla až později dokázána jejich existence....)

Wiliam F. Albright – „nemůže být pochyb, že archeologie potvrdila do značné míry historicitu starozákonní tradice“.

Historik Colin Hemer – „archeologie potvrdila nikoli desítky, ale stovky detailů z biblických zpráv o rané církvi.“

Lukáš vše probádal a nikdy nebyl usvědčen z nepřesností...

Sir Wiliam Ramsey začínal jako skeptik,  zjistil po důkladném zkoumání Skutků, že tento popis je v mnoha detailech obdivuhodně přesný.

Významný historik z Oxfordské univerzity A. N. Schervin White – „historicita Skutků je z velké části potvrzena a jakýkoli pokus odmítat jejich historicitu se v současné době jeví jako absurdní.“

Nemusí to však znamenat, že Bible pochází od Boha.

Vše se odvíjí od 1. verše Genesis. Je- li pravdivý, že Bůh stvořil něco  z ničeho, což by byl největší ze zázraků, všechny jiné jsou možné.

Proroctví potvrzují Písmo

- Bible je jediná kniha, která obsahuje jednoznačné, konkrétní předpovědi stovky let předem, které se naplnily do Písmene

- 191 proroctví SZ ohledně příchodu, původu a dalších....

- Iz. 53 a Žalm 22, Daniel 9, 24 – 26 (matematické studie...)

- Zázraky potvrzují Písmo. „Bible tvrdí, že je Božím Slovem a Bible dokazuje, že je Božím Slovem“

- Zázraky potvrzují autentičnost osob. Všechna tři monoteistická náboženství uznávají, že zázraky jsou platným potvrzením Boží zvěsti. I skeptik B. Russel připouští, že zázraky by prokázaly pravdivost.

Zdánlivé rozpory v Bibli

- Jeli přesná v mnohém, rozpor nehovoří v její neprospěch

- Nepochopení kontextu pasáže

- Předpoklad, že dílčí zpráva je nepravdivou vůči zprávě.

- Obtížné pasáže nejsou vykládány ve světle srozumitelných

- Nerozlišení různých žánrů Písma

- Ne akceptace lidské i Boží stránky autorů Písma

Jiné důkazy

- Zkušenosti lidí potvrzují pravdivost Písma

- Jednota a shoda pisatelů Písma

- Proměňující moc Bible v životech i dějinách

 KONKRÉTNÍ PŘÍKLAD PRAVDIVOSTI  PÍSMA

PŘEDPOVĚĎ  SZ

Exodus 12,46 …. „žádnou jeho kost nezlámete.“

Zachariáš 12,10 „Ale na dům Davidův, na toho, jenž sídlí v Jeruzalémě, vyleji ducha milosti a proseb o smilování. Budou vzhlížet ke mně, kterého probodli.“

NAPLNĚNÍ  NZ

Jan 19,32 - 37  „Přišli tedy vojáci a zlámali kosti prvnímu i druhému, kteří byli ukřižováni s ním. Když přišli k Ježíšovi a viděli, že je již mrtev, kosti mu nelámali,
ale jeden z vojáků mu probodl kopím bok; a ihned vyšla krev a voda.
A ten, který to viděl, vydal o tom svědectví, a jeho svědectví je pravdivé;

on ví, že  mluví pravdu, abyste i vy uvěřili.
Neboť se to stalo, aby se naplnilo Písmo: 'Ani kost mu nebude zlomena'.
A na jiném místě Písmo praví: 'Uvidí, koho probodli.“

VÝZNAM

Tyto dvě události, které proběhly na Golgatě možná během několika minut, nepostřehl zřejmě nikdo z tehdejších vůdců. Všiml si jich jeho učedník Jan. Mají velkou apologetickou hodnotu (první dva) a hodnotu víry (další dva):

 -  Historickou

-  Prorockou

- Dogmatickou

- Soterologickou

HISTORIE

Archeologické vykopávky

V červnu 1968 archeolog V. Tzaferis[1] pod vedením The Izraeli Departament of Antiquitis and Museum nalezl 4 hroby nedaleko Jeruzaléma, blízko pahorkatiny Scopus. Předpokládal, že pocházejí z doby kolem období působení Krista. Pro dobré atmosférické podmínky některé kosti byly zachovány. Kosterní zůstatky byly bádány Dr. Haasem z hebrejské univerzity, který mimo jiné prokázal, že skutečně docházelo k lámání kostí nohou ukřižovaných.

Medicína

Lámaní kostí bezmocným lidem přibitým na kříž bylo strašné, ale podstatně urychlilo smrt. „Z lékařského hlediska snad vlivem tukové embolie.“

Dr. Truman Davis[2] popisuje, co se děje z lidským organismem po krátké době na kříži. Vlivem napětí ve svalech se člověk dusí nedostatkem kyslíku. Tehdy je schopen se napřímit v nohou a dopřát plicím hlubší nádech. Jen díky této možnosti člověk dokáže přežít dlouhé hodiny. Když odsouzencům vojáci zlomili kosti nohou, způsobili udušení a náhlou smrt. Proto tento moment byl velmi důležitý.

Tentýž lékař se pokouší vysvětlit, co způsobilo, že z probodnutého boku Kristova vytekla krev a voda. Zdůvodňuje to tím, že následkem šoku a tlakem na srdce došlo k puknutí srdce.[3

Toto také jednoznačně ukazuje, že Kristus doopravdy zemřel, ne jak se pokoušeli dokazovat někteří lidé, že mohl pouze ztratit vědomí.

PROROCTVÍ  SZ

 Je velmi zajímavé sledovat, jak se v těchto událostech naplňují proroctví Písma SZ. Po mnoho staletí každým rokem Židé slavili vyjití z Egypta a hod Beránka (Pascha). Tento svátek sice ukazoval na události minulé, ale zároveň odkazoval na Beránka, který bude Mesiášem a vykoupí svůj lid. Ačkoliv tomu prostí lidé nemuseli rozumět, ale určitě zákoníci a Farizeové to chápali. Mnozí z nich však nechtěli, nebo pro zatvrzelá srdce nebyli schopni přijmout, že jejich Beránek právě skonal na Golgotě, když oni zasedli ke stolu, aby jedli velikonočního beránka. Zdá se, že i naši novodobí vědci a učenci se podobají těmto lidem. Mají dostatek důkazů, ale nechtějí, nebo nejsou schopni již uznat dílo Stvořitele.  

Jan úžasným způsobem dokumentuje, že toto se stalo, aby se naplnilo Písmo. Proroctví Zachariáše se naplnilo po 400 létech. Zachariáš hovoří o pravém Pastýři Izraele, který bude zrazen, prodán za 30 stříbrných a zrazen. V eschatologickém pojetí Židé prohlédnou a budou vzhlížet k tomu, jehož probodli. A právě podle toho poznají, že ten přicházející ve slávě je jejich Mesiáš.

DOGMATICKÁ HODNOTA

Popis této události nám potvrzuje Boží prozřetelnost v životě Božího Syna. Kristus má svůj vlastní život ve svých rukou. Nebylo potřeba, aby Kristus déle trpěl, když bylo dokonáno. Musel zemřít ještě dříve, než vojáci vykonali tento čin lámání kostí, aby se doplnilo, co ještě nebylo naplněno přesně dle Písma. Ukazuje nám spolupráci Otce a Syna na díle spásy, všemohoucnost, Boží přítomnost na Kalvárii. Vzbuzuje v nás úžas nad Boží moci.

SOTERIOLOGICKÁ HODNOTA

Autor evangelia  a očitý svědek události vykládá tento text soteriologicky. Osobně viděl, jak se naplnilo Písmo, a uvěřil – přijal spasení. Na vlastní oči viděl, přesvědčil se, věděl, že mluví pravdu. Tato apologetická hodnota probudila živou víru. Je přesvědčen, že i ti další, kteří budou slyšet tuto zvěst, uvěří – budou zachráněni. Tento fakt nám dokazuje, jak víra je spojena s pravdou, osobní zkušeností, s konkrétním místem a časem. Jan dokázal říci: „Já jsem tam byl, já to viděl, já vím, že ten umírající je Boží Syn.“ My můžeme říci. „Já jsem to slyšel, četl, mám pro to historické důkazy, že tak věci probíhaly, já to prožil, já věřím, že na Golgotě umíral Boží Syn.“

SHRNUTÍ

- Dokážeme pochopit vztah mezi racionálními důvody a vírou. Konkrétní místo, čas, historické souvislosti, naplnění Písma, osobní zkušenost probouzí osobní víru v srdci člověka.

- Probodený Kristův bok je důkazem, že byl totálně mrtev, což naprosto vyvrací tvrzení některých, že mohl upadnout jen do bezvědomí a pak se probrat (teorie ztráty vědomí).[4]

- Je zde jistota, že víra těch, kteří neviděli vlastním zrakem, není skokem do tmy. Oni slyšeli, mají některé silné historické a biblické důkazy, že věci jsou pravdivé. Mají potvrzení jiných, kteří se vydali stejnou cestou.

- Je zde patrná analogie mezi tehdejšími učenci, zákoníky a nynějšími vědci. Mají dostatek důkazů a moci a přesto nechtějí, nebo pro zatvrzelost nemohou přijmout  koncepci Boží prozřetelnosti pro své objevy, ani pro svůj vlastní život. Totéž platí i pro židovský národ, který až do dnešního dne neuznal Krista jako svého Mesiáše, ač má mnohé důkazy z Písma.

- Povzbuzuje nás a naplňuje jistotou, jak Bůh dohlíží na své Slovo, aby je naplnil. Pokud to činil v minulosti, je předpoklad, že v tom bude pokračovat i v budoucnu.

- Je pro mne výzvou ke zvěstování evangelia, které  prošlo zkouškami doby. Písmo má moc, je věrné, pravdivé, rozumné.