Z VRCHOLU DOLŮ

KŘEST 21. 5. 2006

S radostí vás vítám, milí přátelé, kteří jste přišli na naši dnešní slavnost. Vítám i vás, sestry a bratři, kteří jste se rozhodli vyznat svoji osobní víru před tímto shromážděním skrze křest. Možná, že pro některé nezasvěcené tato scéna může vypadat velmi podivně a tajemně. Rád bych se pokusil vysvětlit význam toho, co dnes společně s vámi prožíváme. Tento význam je spjat s biblickým textem:

 Jan 3, 16 "Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.  17 Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen."

Kdybych měl ještě více zkrátit tento již tak kratičký text, řekl bych, že: Bůh miluje, dává to nejdražší, zachraňuje.

 ·        Moudří lidé nás učí, že lidé k tomu, aby dokázali hodnotně a plně žít, potřebují mít naplněny některé základní životní potřeby… (láska, bezpečí, význam, odpuštění, smysl, poslání, jistota, naděje…)

·     Co se stane, když člověk dlouhodobě prožívá deficit těchto hodnot? (nespokojenost, frustrace, obviňování, hněv, samota, pocit křivdy, prázdnota, nemoci, sebevražda…)

·       Proč celebrity, nejbohatší lidé, slavní se mnohokrát rozvádějí, páchají sebevraždy? Očekávají, že někdo jiný naplní jejich potřeby, jako by jiný člověk byl schopen je plně uspokojit.

·        Šalomoun – vše jsem ochutnal, vyzkoušel, vše je marnost…

·        Tolstoj – Vojna a mír… vše vyzkoušel, hledal smysl života … odpověď našel v Kristu

Co tedy přináší biblická zvěst do našeho světa i do vašeho života?

Bůh miluje tento svět, mě i tebe. Jak? Nemiluje jen některé, jen když se mu to vrátí, není to obchod, zisk. Bůh miluje tak, že dává jakoby sám sebe. Dává ne to, co má navíc. To nejdražší, svého Syna Ježíše Krista. Ví, že mu toho Syna zkopou, naplivají mu do tváře, zbičují, a nakonec tím nejdrastičtějším způsobem zprovodí ze světa. Bůh to věděl, a přesto ho dal. Je důležité, co s takovou nabídkou lidé udělají. Vy jste přijali Boží lásku a dar, jímž je Ježíš Kristus, Boží Syn, který se stal vaším Spasitelem a Pánem. Někteří z vás ještě před několika měsíci neměli ani ponětí, kdo je Kristus, nemluvě o tom, že je Spasitelem. Dnes vyznáváte, že jste přijali jeho lásku a tuto lásku opětovali. Zdá se, že to dává smysl vašemu životu. Máte význam v Božích očích, pro vás osobně Bůh dal svého Syna. To je ta nejlepší dobrá zpráva. Nebyli jste zmanipulováni. Jste milováni, získáváte poslání, jistotu a naději.
     Jeho nezištná láska nám nabízí odpuštění. Někteří lidé nemají pocit, že by jim Bůh měl co odpouštět. Mají za to, že jsou docela fajn, a ti kolem nich jsou zlí. Je to proto, že se nikdy nesetkali s Boží svatostí a láskou. Právě při konfrontaci s živým Bohem poznáváme, že jsme ztraceni. Zjišťujeme, jak naše nenávist, pokrytectví, sebeláska, závist, vzpoura vůči Bohu nebo lhostejnost zraňují Boží srdce. Jak nemáme šanci ani nárok být ve společenství s Kristem. Jak Bible je plná příběhů lidí, které zlomila a vzápětí uzdravila Boží láska. (Zacheus, lehká žena, lidé různé pověsti)

Humanistka Marganita Laskiová – při televizní debatě s jedním věřícím mužem řekla: "Vám nejvíce závidím odpuštění. Nemám nikoho, kdo by mi odpustil."

Bůh nás velmi často ujišťuje, že nám odpustil. Již nikdy nebude naše hříchy vytahovat. Je to pohřbeno. To je naše bezpečí. Nemáte obavu z toho, že někdo z blízkých vás podrazí a vytáhne na vás něco starého, plivne vám do tváře? Bůh to nikdy neudělá.

Naše špatné věci jsou někdy opravdu hrozné. Jediné, co může vyvážit náš hřích, je jeho prolitá krev. Nic menšího. Život za život.

   Toto bílé oblečení, které máme na sobě, nám připomíná: I vy jste byli různě znečištění, zneuctění, špinaví před Bohem, ale nyní jste  milovaní, čistí, svatí, váš dosavadní život, možná zpackán, pokřiven, je navždy pryč. Bůh se na vás dívá skrze Krista, který je dokonalý a svatý. Tato spravedlnost a svatost nám byla darována z milosti. Nemáme se čím chlubit, ale máme dokonalý důvod Boha oslavovat a žít pro jeho slávu a ty, kteří žijí s vámi.

     Je to výzva, abyste nyní toto světlo, které je ve vás, využívali pro své blízké. Bylo vám odpuštěno, odpouštějte také. Byli jste přijati, přijímejte ostatní. Byla vám darována milost, udílejte jiným milost a zvěte je k Boží milosti.

Jsem přesvědčen, že jen lidé, kteří prožili plně tuto lásku, odpuštění a přijetí Bohem, dokážou jiné milovat, odpouštět, přijímat, neodsuzovat.

    I my křesťané se tomu potřebujeme učit a připomínat si to. Možná to, že lidé kolem nás vnímají křesťanství jako nudné, zbytečné a nepravdivé, může být naše vina, nebo to, že lidé si nikdy nedali práci, aby se osobně dopídili pravdy. Aby vyzkoumali, studovali, zajímali se, zda jim Bůh nabízí skutečný život.

Corie ten Boom…

Kdo může pomoci mladému člověku, který byl v dětství zneužíván, deptán, nepřijímán. Nikdo se mu neomluví, je zraněn, má hořkost. Mnozí přijali Boží odpuštění, odpustili jiným, vyšli z vězení, začali znova žít. 

    Jeho nezištná láska nám nabízí jistotu a bezpečí, že náš život má smysl a je věčný. Těm, kteří přijali odpuštění od Boha, nabízí život navěky ve společenství s ním. To je naprosto jiná dimenze života. Život mající smysl a cíl. Je to poslání, důležitý úkol, na který nejsi sám, ale on je v těch starostech a v tom úkolu s tebou. Dává sílu, povzbuzuje, vyučuje, potěšuje…

     Rád bych oslovil ty, pro které je toto kázání stále španělskou vesnicí a moc z toho nechápou. Zkuste Boha. Pokuste se vyzkoušet, zda mluví pravdu. Začněte u zdroje, jímž je Bible. Mnohokrát vás ujistí, že vás miluje, že mu stojíte za to. A také to dokáže. Odpustí vám, dá vám nový, svatý život do vašeho nitra, otevře před vámi prostor, ve kterém lze prožívat smysluplný život, společenství lásky s ním i s dalšími lidmi. Získáte naději, bezpečí a život na věky.