VÍNEČKO BOŽÍ MILOSTI A DOBROTY
JANA A PETR
Jan 2, 1 Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka; 2 na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. 3 Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: "Už nemají víno." 4 Ježíš jí řekl: "Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina." 5 Matka řekla služebníkům: "Udělejte, cokoli vám nařídí." 6 Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra. 7 Ježíš řekl služebníkům: "Naplňte ty nádoby vodou!" I naplnili je až po okraj. 8 Pak jim přikázal: "Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!" Učinili tak. 9 Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno - nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli - zavolal si ženicha
Mám pro vás tři kratičké příběhy.
Francouzský ministr zahraničí Robert Schuman jednou vyprávěl, proč se nikdy neoženil.
"Před mnoha léty jsem v metru nechtěně šlápl na nohu nějaké paní. Než jsem se stačil omluvit, vyjela na mě: Co děláš hlupáku, koukej kam šlapeš. Teprve pak se na mě podívala, zrudla a vykřikla: Nezlobte se, pane! Já myslela, že je to manžel."
Rád bych pověděl, že vás oba považuji za velmi odvážné. Navzdory tomu, že jste prožili mnohem dramatičtější zkušenosti než pan Schuman, nechcete zůstat sami, ale rozhodli jste se navázat nový vztah a zůstat navždy spolu. Mnozí lidé dnes navazují vztahy, ale nechtějí se zavazovat zodpovědností. Chtějí mít otevřená vrátka, potřebují mít jistotu, že kdykoliv z té zahrady mohou odejít, vyskočit z rozjetého vlaku. Věříme, že vaše rozhodnutí je trvalé a že jste přijali vědomě důsledky tohoto kroku se vším všudy. A proto vás považujeme za odvážné, ale také za ty, kteří mají víru a naději. Proto vaše rozhodnutí přijímáme s Boží bázní, ale s velikou radostí a očekáváním nových věcí, které bude Pán Bůh konat ve vašich životech.
2. Druhý příběh je biblický. Nádherná svatba v Káně Galilejské v době, kdy Ježíš chodil po naší zemi a konal své dílo spásy mezi lidmi. Tento příběh znají dobře i nevěřící lidé. I když si někteří z nich nepamatují z Bible téměř nic, na toto vyprávění si vzpomenou. Neuvědomují si ale, že víno není to hlavní, co je v Bibli zdůrazněno, ale že je to přítomnost Ježíše Krista a jeho moc proměny, co nám Bůh touto událostí sděluje. Co se událo v Káně, má co do činění s námi? Můžeme se něčemu naučit a přijmout to zasvé?
Byl pozván také Ježíš a jeho přátelé. Na svatbu pozvali Ježíše. Možná rodiče a možná snoubenci chtěli mít požehnání, toužili mít svatbu v kostele. Uvědomovali si, že nechtějí začít bez Boha. Myslím, že i dnes někteří lidé touží po tom, aby si své Ano mohli říci před oltářem. Možná i vy jste kdysi začínali tímto způsobem. Je dobré takto začít, je skvělé, pokud si lidé uvědomí, že potřebují Krista a nechtějí bez něj žít. Očekávají, že Bůh jim bude žehnat, bude jim k dispozici, bude zajišťovat a naplňovat jejich touhy.
Příběh se vyvíjí velmi dramaticky. Je zajímavé, že na svatbě, kde byl Ježíš, nastaly komplikace. Chybělo víno. Tehdy z toho mohl být skandál. Jako bychom dnes pozvali přátele na svatbu a nedali jim najíst ani napít. Tehdy to byla ostuda, když neměli co pít. Lidé v teplém podnebí ve východní kultuře pili víno, jako my dnes pijeme minerální vodu nebo jiné nápoje. V širším kontextu života bychom mohli povědět, že Kristus byl pozván a nastaly problémy. Jak je to možné? Copak mu nezáleží na tom, aby vše bylo dobré, abychom byli spokojeni, abychom nemuseli naříkat a nemuseli si stěžovat? Copak nás Bůh nemá rád, že dopouští krize a problémy, že nás neochrání od skandálů, bolestí a těžkostí?
Tento příběh se vyvíjí dál. Byla tam moudrá žena Marie, která pochopila situaci a řekla těm, kteří byli zodpovědní za průběh svatby: "Co vám poví, učiňte, udělejte to přesně podle jeho pokynů." A stalo se tak. Jsem přesvědčen, že toto je zlomový okamžik nejen v Káně Galilejské, ale v manželském vztahu a v životě vůbec. Kristus je zvláštní v tom, že je nejen tím, kdo pomáhá a je nám k dispozici, ale on je především Pán, je to Král, který chce vládnout. Ne proto, že se chce dokázat, nebo nás pokořit, ale proto, že ví, že jeho vláda v našich životech je vládou pokoje a velikého požehnání. Když ho pozveme do života, tak si nárokuje právo nám do něj hovořit, měnit věci a náš charakter. Nechce být, a ani nemůže zůstat naším služebníkem a poslíčkem, který bude naplňovat naše touhy a potřeby. On to jistě rád činí, ale jako Pán, jako ten, který má právo v našem životě a také ve vztahu mezi mužem a ženou. A toto se zdá jako největší problém a nepochopení z naší strany. Ano, pozveme Krista, ale pak si budeme žít po svém, tak jak se to líbí nám lidem. My si budeme určovat, jak věci mají vypadat, a jeho si ponecháme jen na dobu, kdy přijde krize, aby nás z ní vytáhl. Myslím, že proto je tolik nepochopení, bolesti, rozchodů a krizí v rodinách, církvi a společnosti, že jsme neuznali a nepřijali Krista jako Pána, který vládne a hovoří nám do života. Není tam harmonie, pokoj ani požehnání.
Poslední zápletka celého příběhu je výsledkem toho, že tam byl Kristus a byl respektován jako Pán. Proměnil obyčejnou vodu na to nejlepší víno. Toto je obrazem radosti, plnosti, požehnání, dobrých Božích darů v životě. Kristus je ten, kdo mění všednost na radost, který působí v těžkých okolnostech pokoj. Je ten, který i tam, kde není žádný důvod milovat a odpouštět, naplňuje srdce manželů Boží láskou a touhou vyznat, prosit za odpuštění a také odpouštět.
Důsledkem celé této kauzy svatby v Káně Galilejské je údiv těch, kteří byli blízko zázraku, kdy Kristus nepozorovaně proměnil vodu na výborné víno. Nastal úžas, obdiv, Kristovi přátelé v něj uvěřili jako v Boha a Pána, přijali Krista do svých životů. Možná si položili otázku: Je to vůbec možné? Mohl být průšvih, problém, a je to radost, víra, úžas, vděčnost, nasycení nejlepšími věcmi, uhašení žízně...
3. Třetí příběh je váš osobní, Jany Putnocké a Petra Putnockého. Když stojí před námi mladí snoubenci jako dvě holubičky, nezkušení, trochu naivní, tak se je snažíme poučovat, jak mají žít, co je dobré a čemu se mají vyhýbat. Zjistil jsem, že oni často ani moc neposlouchají kázání, neví, o čem je řeč. A samozřejmě si v životě mohou udělat po svém, a takto i jednají, mají na to právo.
Záměrně jsem vás dnes nechtěl poučovat, jak máte žít. Ve vašich osobních příbězích je mnoho zkušeností, které vám pomohou neopakovat stejné chyby, obejít léčky, budovat vztah na pravé lásce a pokoře. Přesto tyto výzvy a povzbuzení jsem vám chtěl zanechat. Nejsou to dobré rady k životu, spíše principy požehnaného života. A to je shrnutí celého kázání.
Pozvali jste Krista do svého života i manželského života. To je zřejmě nejdůležitější rozhodnutí a volba. On již pro vás učinil mnoho a ještě stále bude činit nové, skvělé věci. Ne proto, že jste dobří, zkušení, zklamaní dosavadním životem, ale proto, že vás velmi miluje a záleží mu na vás i na vašich dětech.
Povzbuzuji vás, dovolte Kristu, aby se stal vaším Pánem. To není vůbec snadné. My mnoha věcem nerozumíme, naše představy jsou často velmi odlišné. Přesto mu dovolujte, aby vám mluvil do života. Prakticky to vypadá tak, že respektujeme jeho Slovo, Písmo. Když se pak rozhodujeme třeba i ve věcech složitých, o kterých se v Bibli přímo nepíše, tak si položíme otázku: „Co by na mém místě udělal Kristus, jak by se zachoval, co by asi pověděl? A pak se modlíme a dáme mu prostor, aby skrze nás jednal, hovořil a působil.
Jen s takovým životním přístupem je naděje, že Bůh bude od dnešního dne proměňovat obyčejnou vodu na skvělé víno. Někdy obejde proces kvašení a udělá to okamžitě, ale častěji to projde procesem zrání, kvašení, a až pak ochutnáním. Bůh si ponechá možnost volby, ale i on využívá možnosti času, procesu, okolností, pokušení a zkušeností. Výsledek je pak stejný. Skrze svoji přítomnost, moc a lásku i vám dá zakusit dobré a trvalé hodnoty. Obdaruje vás radostí, úžasem, vášní. Možná že se probudí i osobní víra u těch, kteří budou sledovat, jak je Bůh velký a mocný a proměňující ve vašem životě i v celé rodině, jak činí vše nové.
A poslední věc. Nemůžete, a ani nechtějte udělat velkou tečku za svou minulostí. To nelze. Máte děti na obou stranách, které vás milují, a vy milujete je. Máte další pěkné vztahy mezi příbuznými. Díky Bohu, že toto půjde s vámi a bude vás jistě obohacovat a nebude pro vás zátěží. Budete se spolu učit žít. Zdá se mi, že tato výzva pozvání ke Kristu se může vztahovat i na vaše dospělé a dospívající děti. On i v jejich životech touží proměňovat vodu ve víno, darovat svoji přízeň, odpustit, obnovit a velmi požehnat. Vše činí nové.
Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno - nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli - zavolal si ženicha
Velice se těšíme, až budeme spolu s vámi popíjet to vínečko Boží dobroty a milosti, které bude Pán proměňovat v nynějším období vašeho života.
Buďte požehnaní.
