FYZICKÉ NEDUHY
FYZICKÉ NEDUHY
Pokud se jedná o celkový zdravotní stav této generace, bývá ještě poměrně dobrý. Jeden americký výzkum[1] provedený organizací (U. S. Department of Health and Human Services, 1982) uvádí, že až 80 % dotazovaných hodnotilo svůj zdravotní stav jako dobrý. Jediných 6 % trpělo chronickými nemocemi. Polský výzkum ukazuje na méně optimistické hodnocení zdravotního stavu nynější populace střední generace.
Šok ze stárnutí. V tomto věku zaslíbení Boží o udržení života zní více jasněji a zřetelněji. Ano, právě fyzické změny jsou ty, které vnímáme nejdřív. Jsou totiž viditelné v zrcadle, někdy i bolestivé a velmi znatelné a vnímané okolím. Velmi poutavě období stárnutí vyjádřil Šalomoun v knize Kazatel:
"Pamatuj na svého Stvořitele ve dnech svého jinošství, než nastanou zlé dny a než se dostaví léta, o kterých řekneš: „Nemám v nich zalíbení“…(Kazatel 12, 1)
Počátek stárnutí. Výrazný po padesátém. roce života. Tělesné změny, častější nemoci. Pozvolný úpadek tělesných funkcí. Zhoršování smyslových funkcí. Méně síly, pomalejší reakce. Mění se postoj k vlastnímu tělu (fáze prvních signálů, fáze smlouvání, fáze přijetí reality). Někdy rezignace. Změna v ženské roli (menopauza).
Změna. "Zákonem života je změna. A zcela určitý druh změny charakterizuje stárnutí– nezvratitelné, nepříznivé, úpadek. Moderní medicína nepřisuzuje biologickému stárnutí žádnou specifickou příčinu. Považuje je za něco, co patří k životnímu procesu právě tak jako narození, růst rozmnožování, smrt.“ [2]
Rovnováha. Zde je nutné připomenout, že čím větší rovnováha mezi duchem a tělem, tím více se daří prodloužit tento proces. Tělo vzdoruje déle úpadku. Platí to i opačně. Když se podstatně zhorší fyziologický stav, zakalí se i duševní nebo duchovní schopnosti.
Oslabení smyslových orgánů. Postupné oslabení funkcí zraku, sluchu a pohybu. Výkonnost plic, srdce a dalších orgánů zřetelně klesá. Ubývá některých tkání, také svalových. Zpomaluje se metabolismus.
Řídnutí a šedivění vlasů a přibývání vrásek. „Existuje povídka o muži, který se jednou večer vrátil domů a zeptal se ženy, co si maže na obličej. „Pleťový krém,“ odpověděla. „Prosím tě, proč?“ zeptal se naivně. „Kvůli vráskám,“ zněla odpověď. Na chvíli se zamyslel a nakonec prohlásil: „Zdá se, že to funguje. Máš jednu vedle druhé.“[3]
Omezení pohybu. Výkon, kterého je lidské tělo schopno, po čtyřicítce již znatelně klesá. V tomto věku se již lidé učí opatrnosti a zdrženlivosti v pohybu.
Nemoci, invalidita nebo smrt.[4] V padesáti se již na psychiatii objevují i pacienti, jejichž obtíže jsou zaviněny špatným prokrvením mozku - v důsledku sklerózy cév. Mozek se pomalu dusí nedostatkem kyslíku. Pacienti jsou podrážděni, zapomnětliví, špatně se soustřeďují a zle ovládají své city. Schange[5] uvádí, že některými dalšími velmi častými nemocemi jsou problémy spojené s oběhovým systémem, hypertenzí, onemocněním prostaty u mužů, dýchací potíže.
Specifické problémy mužů.[6] Častěji si stěžují na depresi, pocit únavy, fyzické slabosti. Narůstá pravděpodobnost impotence.
[1] NAPIERALA , B. – TREMPALA, J. Psychologia rozwoju czlowieka, s. 234.
[2] FÚRST, M. Psychologie, s. 153.
[3] DOBSON, J. Narovinu, s. 7.
[4] ŘÍČAN, P. Cesta životem, s. 352.
[5] NAPIERALA , B. – TREMPALA, J. Psychologia rozwoju czlowieka, s. 236.
[6] NAPIERALA , B. – TREMPALA, J. Psychologia rozwoju czlowieka, s. 238.