ETIOPIE
ETIOPIE
Maminka dvou dětí se nechala jednou pozvat na naši akci. Pocházela z válkou sužované Etiopie. Docela jednoduše navazovala vztahy s našimi ženami. Měli jsme příležitost v rámci jejich potřeb a našich možnosti se podílet na jejím životě. Pravidelně se zúčastňovala bohoslužeb. Nebylo zřejmé, zda se biblická zvěst nějak dotýká jejího srdce. Asi po dvou létech se odstěhovala do jednoho českého města. Po několika měsících jsem ji navštívil. Její první otázka byla, zda ji můžeme pokřtít? Na můj dotaz, co se stalo, odpověděla: „Přijala jsem Krista“, jsem šťastná a toužím po křtu. Její spontánní modlitba byla potvrzením její víry. Nejen to, ale při několika dalších návštěvách bylo zřejmé, že Bůh ji proměňuje a skrz téměř zázračné okolnosti a pochopení Písma, vede její život v docela praktických oblastech osobního i rodinného života. Když zpětně hodnotím její zkušenosti, v kontextu naší služby, jsem plný obdivu k tomu, který miluje národy. Tak jsem si uvědomil biblický příběh dvořana královny z Etiopie. Na cestě domů z Jeruzaléma pochopil Písmo, byl pokřtěn a vrátil se jako šťastný člověk. Sára taky prožila touhu vrátit se do své země, zvěstovat Kristovou lásku. Později mi řekla, že ji Duch svatý vede jinou cestou, potřebovala uvést některé osobní záležitosti na pravou míru. Možná se ještě vrátí jako misionářka mezi své, se zvěstí evangelia. I tento příběh mně znova ujišťuje, že Bůh žehná národy. Může si k tomu použít i náš nedokonalý život. Myslím, že je dobré naslouchat „Božímu šepotu“. Pokud mu nasloucháme, můžeme spatřit drobné, malé věci, ale i větší, které nás někdy až časem „ochromí“ svou velikostí a významem do budoucna.
