POSTCOVIDOVÁ CÍRKEV
31. 1. 2023
JAKÁ JE POSTCOVIDOVÁ CÍRKEV?
Hlavou se mi honí otázka: "Jaká je Církev po covidu"? Tuto otázku jsme řešili v průběhu omezení po ZOOM - u několikrát. Zdá se, že jsme se vrátili zpět na bohoslužby, skupinky, některé konference. Jsem moc rád, že jsme navázali na různorodé služby vůči mládeži a dětem (tábory, anglické campy, pobyty rodin, kluby, pikniky...). To je příjemné, potřebné a těší nás. To, co mně "vrtá" nejen hlavou, ale i srdcem, je oblast v naší společnosti, která je postupně odhalována jednotlivci. Chceme se podívat kolem sebe, jak se žije jiným venku a jaké mají problémy a potřeby. Daří se nám to? Když procházíme ulicemi a uličkami našich měst, tak si uvědomujeme, že blízko nás, trochu izolovaně žijí desítky, stovky rodin s dětmi i jednotlivci. Není to jen jiné etnikum, ale třeba děti, které většinu svého času tráví na ulici. Nemají žádné blízké vztahy. Žijí na hranici chudoby. Touží, aniž to někomu sdílí po pohlazení a po tom, aby si pro ně někdo udělal chvíli času a vyslechl je. Zdá se, že v době uzavřených škol desetitisíce zůstaly bez vzdělávání. Určitě část této populace se podaří oslovit sociálním organizacím ve městech, ale to je jen mizivé procento. Jak by mohla vypadat současná církev? Určitě musí i nadále vzdělávat a pečovat o své členy. Oslavovat Boha v církvi a učit se, jak být ještě více posvěcená. To je určitě dobré. Myslíte, že bychom v tom čase před příchodem Krista, který tomuto světu zbývá, se mohli poohlédnout kolem sebe, navštívit tyto zubožené lidí a zeptat se jich, po čem touží, zda mají nějaké potřeby a sny? Napřed oslovit rodiče a pak si hrát s jejich dětmi. A pak by bylo důležité s nimi bývat pravidelně a častěji, ne jen jednou za měsíc. Možná bychom mohli rozšířit naší strategii, nejen zvát, ale jít mezi ně a přebývat s nimi.
Je mnoho možností, jak naplnit naše poslání. Nemusíme jen mluvit o Kristu. Stačí naslouchat. Pokusit se něco konkrétního udělat, pomoci s výukou českého jazyka. Vím, že někteří dospělí mají problémy se čtením i psaním. Jako křesťané bychom mohli velmi pomoci proměnit jejich život. Vím, že téměř nikdo z nich neodmítne nabídnutý Nový zákon. Tam bychom mohli využít naše obdarování vyprávět příběhy. Jsem přesvědčen, že nemusíme ani moc mluvit. Naše přítomnost a Boží láska v nás má moc proměnit a dát naději v Duchu svatém do jejich srdcí. Myslím, že možnosti, jak být tam, kde býval Ježíš je mnoho, zvláště po období pandemie.
Neprožíváte někdy volání do podobné služby v "terénu" (na jejich území)? Možná, že zatím nejste zapojeni do žádné jiné služby, ale vaše srdce je naplněno Boží láskou a hoří pro Krista. Napište, prosím do komentářů, nebo se ozvěte jiným způsobem. Máme zkušenosti, že ti, kterým hoří srdce, budou vytrvalí v povolání, které přijali od Boha. Potřebujeme se setkat, modlit společně a vyjít ven, zvláště v době prázdnin, kde je bezpočet lidí čekajících na něco , nebo na někoho.
Možná, že jsme se narodili právě pro tuto dobu. Čekají na mně , nebo na tebe. Apoštol to napsal velmi zřetelně, že: "tento svět, stvoření očekává zjevení Božích synů a dcer". To jsou tito lidé a mnozí další, žijící mimo církevní oblast. Zjevit se světu, znamená vyjít ven, tam, kde jsme zatím nikdy nebyli, rozšířit naše obzory a hranice, poznat jejich svět a "rozlít" Boží lásku, odpuštění a pokoj. Staňme se přáteli mnohým. Jako Ježíš. Jsem vděčný těm, kteří se nesmíří jen s návratem do doby před covidové. Kteří sami prožívají proměnu, puzení Ducha a navzdory všem překážkám, názorům, komentářům se nedají odradit a vycházejí....
